Nácvik a trénink střelby z místa v aspektech rozvoje a kultivace herního výkonu - 2.část

Velenský  |  útok  |  28.01.2013

Část druhá – Praxe relativně neměnných podmínek 

Technika (způsob provedení) střelby v integrované praxi

Didaktické postupy v integrované praxi nepovažují stupeň osvojení techniky střelby (ostatně jakékoli jiné herní činnosti jednotlivce) za prioritní. Tím se ale nemyslí její naprostá ignorace. K nácviku způsobu provedení je třeba se neustále vracet. Už jenom proto, že střelba představuje koordinačně velmi náročnou činnost.  Zároveň je ale takový nácvik vnímán jako nedílná součást i jiných učebních kroků, které směřují k tomu, aby si hráči hned od samého počátku osvojovali činnost jako otevřenou (herní) dovednost. Tyto kroky proto nelze chápat izolovaně a v rovině krátkodobé aplikace.

Jestliže jsme v této části příspěvku přistoupili toliko k příkladům MOF s neměnnými podmínkami realizace (PC 1, HC 1), pak jde o zviditelnění určitého významu. Nikoli o vytržení z kontextu požadavků integrované praxe. Zároveň je naší snahou poukázat na skutečnost, že nácvikem střelby nemusí být míněna pouze cvičení typu „jeden střílí, druhý podává“.  

Aplikace

A. Průpravná cvičení 1. typu se zaměřením pouze na techniku střelby z místa

Předpoklad: Stálost, resp. neměnnost podmínek cvičení umožňuje hráčům plnou soustředěnost na výkon pohybového úkolu.

Záměr: Nácvik a zdokonalování základů střelby.

Doporučení:
Vycházet z původního – přirozeného provedení (nechme nejprve hráče střílet jak dovedou; teprve potom vstupujme do provedení případnou korekcí, resp. instrukcemi).

Nepřetěžovat hráče (zejména začátečnické a mírně pokročilé úrovně) přemírou podnětů a vysvětlováním detailů správného provedení.

Netrvat na déle trvajícím jednorázovém opakovaní činnosti, jakkoli v jejích modifikacích (nebezpečí inhibice).

U některých cvičení zvážit míru obtížnosti (např. u odhodů a chytání míče pouze jednou rukou) a bezpečnost (např. u odrazů s výskokem vzad) s ohledem na výkonovou a intelektuální úroveň hráčů.

Příklady cvičení se zaměřením na pohyb (odraz a výskok) vzhůru:

  • chůze ve vzpřímeném postoji;
  • chůze ve zpřímeném postoji na špičkách (v připažení, upažení, předpažení, vzpažení);
  • „čapí chůze“ – se zdviháním kolen, vykývnutím bérce a došlapy na špičky chodidel (v připažení, upažení, předpažení, vzpažení);
  • pružné kotníkové odrazy na místě mírnou intenzitou;
  • pružné kotníkové odrazy na místě mírnou intenzitou s využitím švihadla;
  • pružné kotníkové odrazy vyšší intenzitou (z podřepu a se švihem paží);
  • výskoky ze švédské lavičky s doskokem vpřed na pružnou podložku;
  • výskoky ze švédské lavičky s doskokem vzad na pružnou podložku;
  • opakované pružné odrazy a výskoky s dosahem jednoruč (obouruč) na nějakou metu (např. na spodní okraj desky koše).

Příklady cvičení jednotlivců se zaměřením na pohyb vzhůru ve spojení s odhodem míče:

  • mírné odbíjení míče konečky prstů střídavě oběma rukama v poloze pokrčených paží (nad hlavou);
  • odhody míče z držení v jedné ruce (dlani) nad hlavou střídavě z pravé do levé (se snahou o zapojení odhodu zápěstím);
  • obdobné cvičení, ale s odhody míče a jeho chytáním pouze jednou rukou (se snahou navázat odhod na propnutí nohou v kolenou);
  • stejné cvičení druhou rukou;
  • obdobné cvičení, ale s odhodem míče obloukem před sebe a se snahou, aby se po odrazu vrátil do dlaně odhodově ruky (v poloze nad hlavou) a aniž by hráč musel příliš měnit postoj;
  • stejné cvičení druhou rukou;
  • opakované odhody míče kolmo nad sebe jednou rukou, ale z držení v obou (dlaň odhodové ruky je pod míčem, prsty směřují vzad; druhá ruka přidržuje míč ze strany prsty směřují vzhůru) a s chytáním míče nad hlavou do obou rukou;
  • stejné cvičení druhou rukou;
  • obdobné cvičení, ale s odhody míče před sebe a po jeho odrazu chytání do obou rukou v poloze nad hlavou.

Příklady cvičení dvojic se zaměřením na pohyb vzhůru ve spojení s odhodem míče:

Hráči jsou ve dvojicích, stojí proti sobě na vzdálenost zhruba 3m, každá dvojice má jeden míč.

  • hráči odhazují míč z držení oběma rukama nad hlavou jednou rukou vysokým obloukem jeden na druhého tak, jakoby stříleli na koš; snaží o plynulé navázaní odhodu míče na pohyb (propnutí) nohou;
  • stejné cvičení s pokusem o mírný výskok kolmo vzhůru (spíš jako důsledek intenzivnějšího propnutí nohou);
  • obdobné cvičení, ale hráč před odhodem míče použije tří až čtyř úderový dribling na místě (rukou, kterou střílí), chytí míč do obou a plynule ho přenese do polohy nad hlavou;
  • obdobné cvičení, ale s použitím driblingu opačnou rukou;
  • obdobné cvičení, ale hráč před odhodem míče na spoluhráče několikrát (3x - 4x) vyhodí míč nad sebe;
  • stejná cvičení ale s držením míče oběma rukama u pasu a se snahou odhazovat míč ve výskoku.

B. Průpravná cvičení 1.typu se zaměřením na způsob provedení při střelbě na koš

Předpoklad: U hráčů, kteří ještě nemají plně osvojenou (zautomatizovanou) techniku střelby, dochází vlivem vyšší koncentrace pozornosti na cíl (na koš) k návratu s příznaky původního provedení.

Záměr: Nácvik a zdokonalování činnosti ve spojení se střelbou na koš.

Doporučení:
Alespoň zpočátku určovat vzdálenost (od koše), která odpovídá silovým a koordinačním schopnostem hráčů. Pro začátečníky 3 m od koše.

Měnit často místa střelby s ohledem na úhly, resp. směry od koše.

Diagnostikovat provedení a poskytovat hráčům zpětné informace, a to přiměřeně k výkonové a intelektuální úrovni hráčů, resp. k zadaným požadavkům.

Postupně navádět hráče k tomu, aby si ve vztahu k efektivitě střelby uměli sami poskytovat zpětné informace a zdůvodňovat případné nedostatky v provedení.

Příklady cvičení:

  • hráči jsou ve dvojicích, každá dvojice má jeden míč. Jeden hráč střílí na koš z určené vzdálenosti, druhý (pod košem) chytá míč a přihrává ho zpět hráči, který střílí. Po pěti pokusech si mění úlohy;
  • hráči jsou ve trojicích, každá trojice má jeden míč. Hráč, který střílí na koš, si před provedením odebere míč z rukou spoluhráče - pomocníka stojícího vedle. Třetí hráč (pod košem) chytá míč a přihrává pomocníku.

C. Herní cvičení 1. typu se zaměřením na způsob provedení střelby na koš s přítomností soupeře

Předpoklad: Přítomnost soupeře (obránce), který zaujímá před hráčem provádějícím střelbu určitý postoj, může zvyšovat úroveň provedení střelby v nutnosti pohybu vzhůru.

Záměr: Adaptace na přítomnost soupeře, nácvik a zdokonalování pohybu ve spojení se střelbou na koš.

Doporučení:
Kvůli bezpečnosti zpočátku určit větší (cca 2 m) vzdálenost mezi hráčem provádějícím střelbu a jeho obráncem. Postupně vzdálenost zkracovat až na zhruba 1 m nebo ještě kratší.

Obráncům přesně vymezit jejich úkol.

Příklady cvičení:

  • hráči jsou ve trojicích, každá trojice má míč. Jeden střílí, druhý před ním na určenou vzdálenost zaujme postoj (s pažemi podél těla) jako obránce, třetí doskakuje a přihrává. Úlohy se pravidelně střídají;

  • stejné cvičení, ale obránce zaujme před útočníkem postoj s polohou paží v upažení;
  • stejné cvičení, ale v postoji obránce s polohou paží ve vzpažení;
  • stejné cvičení, ale obránce zaujme před útočníkem obranný postoj s jednou nohou vpředu a se souhlasnou rukou v předpažení povýš proti míči;
  • stejné cvičení, ale obránce se před útočníkem mírně odráží do poskoků vzhůru a do vzpažení.

 

D. Soutěživá střelecká cvičení

Předpoklad: U hráčů, kteří ještě nemají plně osvojenou (zautomatizovanou) techniku střelby, dochází vlivem podmínek soutěží zejména typu „kdo dříve či rychleji, vyhrává“ k návratu s příznaky původního provedení.

Záměr: Motivace hráčů; vytváření podmínek pro realizaci střelby pod tlakem (zátěží); adaptace na podmínky, v nichž hráči doslova nesmí myslet na provedení, ale na to, jak uspět.

Doporučení:
Nezasahovat v průběhu soutěže do výkonu hráčů intervencemi o provedení.

Považovat provedení střelby v soutěži (soutěžích) za vítaný diagnostický zdroj.

Příklady soutěží:

  • hráči jsou ve trojicích. Dva tvoří zástup v určené vzdálenosti od koše, přičemž první hráč má míč; jeden z trojice je pod košem. Na pokyn hráč s míčem vystřelí a po střelbě běží pod koš. Hráč pod košem doskočí míč, přihraje ho spoluhráči původně v zástupu a běží na místo určené ke střelbě. Která ze skupin dříve nastřílí např. 5 košů, nebo která ze skupin nastřílí více košů v limitu např. 2, 3 minut;

 

  • obdobná soutěž, ale skupiny hráčů mají určená stanoviště a jejich pořadí a na každém z těchto stanovišť musí dát např. 3 koše;

  • obdobná soutěž, ale stanoviště představují koše, které jsou v tělocvičně k dispozici. Které ze skupin se podaří nejrychleji obejít všechny koše při požadavku úspěšné střelby např. 3x na každém z nich.

 

Články s podobným tématem:

Nácvik a trénink střelby z místa v aspektech rozvoje a kultivace herního výkonu - 1.část

Nácvik a trénink střelby z místa v aspektech rozvoje a kultivace herního výkonu - 3.část